21.7.16 ~ blog opravdu bude končit, autorka se velmi pravděpodobně bude přesouvat

30.1.17 ~ chybí mysl ovane ní čas

MOJE OBRÁZKY

Redegenerace

17. listopadu 2015 v 22:12 | fae
... aneb 10 důvodů, proč.

Ehm, ahoj.

Je tomu už nějaký ten pátek,
dokonce už dávno po výročí, co se tu něco stalo. Od té doby se mnoho změnilo, ale spousty věcí i zůstaly.
Život je úžasná věc a tím krásnější je pro labilní lidi jako já, kteří si o něm každou chvíli myslí něco jiného,
od bezbřehého vděku k průzračné nenávisti. Nuda neexistuje, dokud je člověk schopen myslet a přemýšlet.

A kreslit.

Věčné úsměvy

6. června 2014 v 21:04 | faunn
Em, zdravím.
Ano, zaspala jsem jaro. Sakury už dávno odkvetly, sněženky zmizely, čápi se vrátili.
Co říct, cesty osudu jsou nevyzpytatelné a tok času na Zemi poměrně jednotný. Ale ano, musím si najít čas na poezii, na jaro. Kolikrát jsem již chtěla na blog zanevřít ve prospěch jiných stránek, avšak blog je stále takový malý, milý, spolehlivý, tichý a má své věrné duše. Nesmím jej proto opustit. Není však v mé moci se vrátit naplno. Jen tak, jak to půjde.

~ Vzpomínky jsou důležité. Všechny. Stejně tak sny a budoucnost. ~

Skici

9. března 2014 v 16:07 | faunn
Zdravím přátelé.
Jistě víte, nebo dost dobře tušíte, že ráda kreslím. A to platí stále, někdy zrovna nemám inspiraci, ale stále mě to baví. Již mnohokrát (konkrétně tak pětkrát s tím, že jsem začala něco i fyzicky dělat) jsem se rozhodla nakreslit komiks. Scénář byl povětšinou můj vlastní, postavy taktéž, inspirace více či méně zjevná. Skončilo to zatím vždy neúspěchem. Buď jsem nedokázala nakreslit prostředí, nebo ani definovat vzhled postav (hlavně oblečení, případně technické vybavení aj.), nebo jsem zas nevěděla, co dát do bublin. Většina takto začatých dílek se dochovala v podobě načrtnutých postav, někde mám možná i scénář. Nejlepé dopadl jednostránkový komiks s nevalným textem, ale jinak se vším všudy - nakresleno, inkováno, obublinováno. Jen stínování jsem tehdy ještě nepovažovala za důležité.
Jak je asi zřejmě, už to na mě přišlo zase. Možná k tomu mělo vliv to, že jsem začala kreslit do skicáků - vždycky jsem kreslila pouze na volné listy nebo do školních sešitů. Prostě jsem se rozhodla, že jeden skicák vyplním souvislými kresbami - komiksem.

Update

15. ledna 2014 v 22:04 | faunn
Dobrého večera přeji.
Tož. Rok se překulil a nic. Tedy, všechno, samozřejmě. Svět žije, já také, jen si občas trochu nerozumíme. Mám dobré i špatné kamarády, cením si všech. Mám málo času, ale prožívám i pěkné chvilky. Kreslím? Ale ano. Píšu? Budu a není to planý tlach. Tumb.l.r. Dev.i.a.n.tart. Viděli jste básničku, tam nahoře? Písnička. Viděla jsem... Ále. SH. DW. HS. ST. MM...
Jinými slovy, blog je podle mě stále skvělý prostředek a nehodlám se ho jen tak vzdát, vidím, že mnozí z vás si ho stále vednou, jiní ho však vytěsnili. Vrátím se. Jen ten čas. Mi chybí. Mám všechno.
Díky za přízeň, teď i každý další den



A aby se neřeklo, jedna kresbička ještě z loňských letních prázdnin.


Skica č.2

22. září 2013 v 16:36 | faunn
Krásný poslední letošní letní den, přeji:)
Design udělala, ale dál nic, říkáte si. No, ve skutečnosti toho mám spousty - obrázky, nápady a tipy, ale toho času je poněkud nepoměr. Pro dnešek jsem vybrala jednu z naskenovaných skic. Tedy, já to považuji za dostatečné krásný obrázek, po jeho dokončení jsem s ním byla spokojená, ale jiní by to brali jako "jo, to půjde a teď hurá na tempery/vodovky..." Obrázek je to A4 kreslený podle fotky z displeje mé MP3ky, který vskutku není nijak extra velký a ostrý, ale tak pro začátek to stačilo. Pro začátek... Rozhodla jsem se kreslit realisticky. Nebo alespoň skicovat. Obličeje. Já prostě ráda kreslím lidi nebo aspoň humanoidy, raději než zvířata a ještě raději než věci. Jo, pak mám jednu slabost pro vodovkové květiny, případně plody (tedy zelovocné zátiší). Ale jinak v mých deskách s obrázky jednoznačně vedou postavy a portréty. Nejinak je tomu i teď, jen nejsou z mé hlavy. Račte dál...

~ Neočekávané události mnohdy potěší více než ty naplánované. ~

Ledovce

21. července 2013 v 18:18 | galaxy
Buďte pozdraveni, přátelé.

Je léto, je teplo a všichni se pečou, ať už u moře nebo u počítače. Snad vás můj dnešní článek osvěží.

Jednak chci říci, že jedu změnit gril, doma už pobudu jen chvíli a pak odjedu do hor, vrátím se na chvíli a opět zdrhnu do ještě vyšších a vzdálenějších hor. V obou lokalitách zřejmě wí-fí je, ale v té první na ní nebude čas téměř jistě, v té druhé snad ano. Děkuji těm, co se sem přišli podívat. Chtěla bych se vrátit do starých kolejí, TlusTých, Piekelně krásných, snivých, přátelských a kouzelných. Nevím, co, a nevím, co dřív. Stále budu kreslit, stále malovat, stále psát i snít. Ale potřebuji věštce, zrcadla a oči hluboké a usměvavé.

~ Nebude dne, kdy slunce nevstane, a přece přijde den, kdy tmou svět bude navždy zahalen. ~

Awmen

10. července 2013 v 18:57 | galaxy
Zdravím vás, váleči.
Prázdniny jsou, hádám, v plném proudu. Spousta z vás odletěla do teplých krajin, ale jiní zase usedli k můze a tvoří. U mě je to tak napůl. A jelikož zatím stále dávám přednost tradiční kresbě na papír (ale co není, může být), hned tak to tady nebude. Taky si musím vymyslet nějaký univerzální podpis na obrázky, pořád to měním... A taky se asi přeladím design. Nejen barvy a motiv, ale možná i takové ty ornamenty - oddělovače, nadpisy... Čas je mocný, že?
A teď ho chvilku mám, tak sem něco dám.

~ Melodie hlasu. Odstín pohledu. Plná kapsa kličkopružin. ~


Let me tell you about *something*

29. dubna 2013 v 20:02 | galaxy
Zdravíčko.
Tentokrát dávám ten nosný text celý do perexu. Je tu obrázek (viz avatar) a jakés takés info.

naostro

3. února 2013 v 13:03 | galaxy
Krásný únorový den, již třetí v tomto roce.

Je po pololetí, snad bud mít více času. A mám. Jen ne vždy mám také poruce počítač a pokud už ano, tak mám obrázky uložené na jiném. Nyní však k věci. Mám tu pro vás obrázky. Trochu vysvětlím nadpis článku: jeden obrázek je kreslený/malovaný vodovkami, druhý tuží. Ani jeden z nich jsem si nepředkreslovala tužkou, neskicovala vedle ani nad ním vlastně dopředu nepřemýšlela. Co čára, to blesk, co se nepovedlo, nešlo zpět, co jsem si představovala, vyvinulo se jinak.

Někomu přijde těžké, kreslit takto "naostro", že není možnosti zpět, musí se vše pečlivě rozmyslet. U mě tomu tak není, tedy alespoň poslední dobou ne. Když kreslím tužkou, jemně a lehce, vím, že existuje guma, a tak črtám sem tam, přes sebe a různě, brzdí mě to. Když vím, že to, co jsem nakreslila, tam nemusí být, je to nekonkrétní, nevím, co chci vlastně kreslit, pořád upravuju a přemýšlím nad alternativami a většinou to nikam nevede.

Kdežto když kreslím například propiskou do sešitu, fixkou nebo i tužkou, ale tak nějak jinak, ne lehce a jemně, ale tak, jako by to byla propiska, jsem s výsledkem spokojenější. Samozřejmě, nekdy se stane, že to zkazím tak, že už se to nedá kloudně spravit, ale to jsou tak nanejvýš tři procenta. Prostě když nakreslím hlavu, bude se postava koukat doleva a hotovo. Moc velký nos? Uděláme jí černé vlasy vlající ve směru jejího pohledu a přebytečná linka se ztratí. A podobně. Jak říkám, někdy to nejde, ale jen někdy.

~A tak jsem se chopila tuše. Eh, nebo tuže? Omluvte, budu-li to střídat.~

human.mode

19. ledna 2013 v 11:05 | galaxy
Krásné zimní dopoledne.

Zase jsem se v blogovém světě příliš neangažovala, sleduji vaše články, čtu je, ale nestíhám psát, není kdy, občas ani kde, nejsem z těch, co mají u sebe nostop laptop nebo jinou chytrou elektroniku. Navazujíc na časy minulé, publikuji zase článek obsahující mé umělecké dílko - obrázek. Ano, jeden malý, chudý, jednoduchý obrázek. Začala jsem skenovat, doma aj ve škole. Je to celkem ucházející. Tedy pozadí je bílé, což bylo vždycky mým snem, jelikož dříve to bylo vždy šedé a šedivém a to mě štvalo. Tento obrázek bude vlastně taky zrnitější. Ty obrázky, které mám naskenované pěkně, jsou převážně černobílé. A ráda bych si je vybarvila. Jednak se s tím při kreslení počítalo, jednak je to takové občas smutné... A i kdyby ne, dávám se obě verze, barevnou i nebarevnou. Jenže chci-li sem dávat obě naráz, ta barevná mi zabírá mnoho času, opravdu jeden obrázek budu vybarvovat měsíc.

Tenhle je tedy méně kvalitní než ty skenované, ale je také vybarvený. Ani to není plnohodnotný obrázek, jen takový nápad, představa, výřez ze skicáku.

Moc mě nenapadal ani název. Onen - objekt-postava-příšera-mimozemšťan-stvoření - nemá jméno.

~ A bude jich víc..! ~



Tajemné runy

1. ledna 2013 v 20:05 | galaxy
Zdravím prvně v novém roce, přátelé.

Snad jste se měli všichni dobře, užili jste si Vánoce podle představ a přežili Silvestra ve zdraví a pohodě. Co se mých zážitků týče, nic zvláštního, ale i kdyby, nejsem tu teď abych vám vylévala svoje akce, které nikoho nemůžou zajímat, jelikož je s největší pravděpodobností nepochopí. Nebudu vás tedy futrovat faktu o mě, ale pokusím se osvětlit něco jiného.

~ Kdo napsal ta slova? A Jsou to vůbec věty? Obrazce v kameni zůstaly, avšak poselství čas zahalil hustou mlhou. ~

Á-dva-tři...

20. října 2012 v 18:35 | galaxy
Zdravím, přátelé.

Jistě jste poznali podle nadpisu (nebo když ne, tak určitě podle avataru), že se tento článek bude alespoň okrajově věnovat tanci. Jako i většina mých vrstevníků chodím do tanečních. Hudbu mám ráda, rytmus (když u něj nemusím myslet na melodii) docela ovládám a nějaké ty chyby pomíjím, takže jsou pro mě taneční hodiny příjemné. Boty mám pohodlné, tanečníka šikovného a celkově se tam cítím dobře. Ale to je nepodstatné.

Ty struny a melodie, vlny, víry a údery, raději tančím sama. Více se vcítím do hudby, vnímám ji každým pohybem, nálada a city z ní čtu po slabikách, zavírám oči... Je to přirozené, čisté, krásné, či ne? Jsou zamozřejmě jsou různé melodie, jiné rytmy, někdy je jednoho víc na úkor druhého. Hudba lidi ovlivňuje a lidé ovlivňují hudbu. Schválně, pusťte si různé nálady. Tedy něco rozvláčnejšího, závoj mlhy, kapky deště, přírodu, strach a na na druhé straně slunce, oblázky na břehu, veselé barvy života a upřímný smích. Uči nahoru, ruce dokola, běžíme letní loukou směrem k večeru.

~ V zajetí tónů píšeme noty, tančíme bezhlavě, smějeme se, točíme se podle stínu. ~


Podzim

23. září 2012 v 0:04 | galaxy
Zdravím, milí čtenáři.

Podzim. Miluji podzim, ty barvy a tóny. Šedá obloha a pleskání dešťových slz. Červené stromy a zelené oči a zlatavé ráno a ohnivý západ slunce. Vítr dýchá chlad a listí se snáší k zemi. Tohle nedokážu namalovat, zachytit tu krásu a kouzlo tohoto ročního období.

Dnes (oficiálně) podzim začíná, tak proto. Stromy a barvy. To si asi vybaví každý a není to špatně. Tak tedy:

~ Strom je bytí. A barvy jsou život. ~

Drak. Nebo přesněji: socha draka?

16. září 2012 v 11:10 | galaxy
Zdravím, přátelé.

Já bych se pořád jen omlouvala... A nejinak tomu bude i teď: na nové škole se musím trochu zaškolit, zvyknout si na její rozlohu, oťukat profesory, poznat spolužáky a dbát na známky. A tedy nevím, jak budu mít čas na tvorbu pro mé (a doufám, že i vaše) potěšení. Samozřejmě, obrázků mám doma šanon, ale nemůžu je sem přece suše přednastavit..;)

Pokusím se tedy přidávat sem alespoň jeden článek měsíčně, ale ani to není jistě, chci-li také číst vaše blogy. Ano, viděla jsem, že Usylmä začla psát, že Ava kouzlí s Nuntis, že Elis kreslí o sobě, že Werika se vrátila, že Wizie čte a že TlusŤjochoffi výtvoři jsou věční... Napíšu, co budu moci, čo mi čas dovolí.

A teď, abych dala o sobě zprávu všem, doostřím vám další obrázek. Drak není živý...

~ Nebo ano? ~


Magie

4. září 2012 v 17:42 | galaxy
Zdravím

a navazuji na odešlé a předešlé. Odešlé na pět dní nebude přítomno (vrátím se v pondělí). Předešlá byla kouzla. Vílu nevysvobozujte a Mab nevěřte. Sny jsou a budou, ale nikdy se neshodnou, vždy budou první a poslední. Dneska žádný sen ani vězení. Jen křídla a zváštní znaky.

~Jak těžké jsou čarodějné knihy?~
 
 

Reklama

6.3.16 ~fae